Obvykle vyšetřování provádějí lidé, ale v tomto případě se sousedé a policie museli spolehnout na vyšetřovací schopnosti domácích zvířat. Výsledkem bylo, že se oba parťáci z oken ukázali jako dokonalí detektivové pro vyřešení tohoto případu: oba mazlíčci utekli do lesa, zatímco jejich majitelé je sledovali. Nebyl to však snadný úkol. Domácí mazlíčci jsou rychlí na nohou a trvalo jim několik minut, než je z dálky spatřili. Náhle však Amber spatřila svého psa, jak sedí a stojí na místě.
A pak Amber uslyšela Billa štěkat. Zjevně něco našel. Byl to ten záhadný muž, který číhal v sousedství? A pokud to byl on, proč odtamtud neutekl? Spadl a zranil se? Sousedé a policisté jeli pomalu za štěkajícím psem. Museli být opatrní, protože nevěděli, do jaké situace se dostávají. Zraněný muž může být stále nebezpečný, pomyslela si Amber… A z ničeho nic uslyšela velmi zvláštní zvuk. Zdálo se, že zvuk přichází ze vzdálenosti asi 50 metrů… Nějaké děsivé vrčení…
Ten zvuk všechny vyděsil. Stáli tam a třásli se. Protože to, co tam našli, bylo nebezpečnější než jakýkoli lupič, čtyřicet metrů, třicet metrů, dvacet metrů, deset metrů… Amber se srdce chystalo opustit ústa. Pes, Bill a sousedova kočka stáli na malé vyvýšenině mezi dvěma padlými stromy. Přistoupila ke psovi a podívala se dolů.
Celý tým na několik minut strnul strachem. Když se jim podařilo pohnout, jejich jedinou myšlenkou bylo utéct. Medvědi grizzly mohou být smrtelní a tento rozhodně nebyl malý medvěd. Jeden z policistů odstrčil Amber pryč. Otočila se a běžela, jak nejrychleji mohla. Pak se podívali na psa a kočku, kteří ještě stáli. Pes zaštěkal a kočka hlasitě a zřetelně mňoukala. Co se dělo?
Co dělal obří medvěd grizzly na vašem dvorku? Amber žila v hlučné a rušné čtvrti. Pro medvěda to nebylo vhodné místo. S těmito pochybnostmi v hlavě se vydala po příjezdové cestě. Zvuk byl tišší a přátelštější, ale rozhodně to bylo medvědí volání. Bill přerušil vedení a utekl do volného prostoru pod domem. V tu chvíli Amber spatřila něco, z čeho jí spadla čelist.
V prázdném prostoru pod jejím domem byl obrovský medvěd. A nebyl sám. Medvědice se starala se o svá dvě mláďata, která okusovala plechovku fazolí. Teprve tehdy si Amber uvědomila, že zranění medvědi nenapadli jen tak sousedy, ale že hledají potravu pro své kamarády pod Ambeřiným domem.
Ochránce zvířat, který přijal telefonát, byl touto zprávou ohromen. Tátovi medvědovi, který se nyní jmenuje Boris, se daří dobře. Následující den byl dočasně umístěn do útulku, aby se zotavil. Policisté odvezli mláďata z Amberina domu a umístili je k Borisovi. Boris jevil známky toho, že je k Amber a mláděti připoutaný. Nyní jsou spolu již několik týdnů a Borisova noha se hojí. Brzy bude vrácen do volné přírody a dožije své dny v klidu se svými mláďaty. Příběh začal jedním psem „zírajícím do vesmíru“ a skončil srdceryvnou záchranou medvědí rodiny.