Od smrti jejího manžela uplynulo několik měsíců, ale Jen byla neutěšitelná. Ale když znovu přišla k hrobu svého manžela, oněměla hrůzou.
Byl krásný červencový den. 70letá Jen se rozhodla jít k hrobu svého manžela Franka. Před několika měsíci zemřel při nehodě. Jen se stále nedokázala vyrovnat se ztrátou. Nikdy neměli děti a s jeho smrtí zemřela jako součást sebe sama.
Jen ten den šla do květinářství a koupila ty nejkrásnější květiny, které našla. Frank měl vždy rád červené a žluté hortenzie. Ale věděla o tom jen ona. To byly oblíbené květiny Frankovy matky.
Po nákupu květin přišla Jen na hřbitov a šla ke krásnému náhrobku, pod kterým byl pohřben její manžel.
Velmi brzy zjistí, že celý její život s Frankem nebyl takový, jak si myslela…
Frank o své matce nemluvil nijak zvlášť rád a tyto květiny symbolizovaly spojení, které mezi nimi bylo. Vždy říkal, že o matce může mluvit jen s manželkou. Jen věděla, jak moc pro něj tyto květiny znamenají!
V dálce se objevil Frankův náhrobek. Ale když k němu Jen přišla, najednou si všimla, že na hrobě už jsou květiny. Když viděla, co je to za květiny, už se třásla. Nevěřila svým očím.
Byly to červené a žluté hortenzie!
Jen se udiveně posadila vedle hrobu a začala přemýšlet.
Frank neměl vlastní rodinu. Jeho rodiče zemřeli, když mu bylo pět let. Pak se uzavřel do sebe a nikoho do své ulity nepustil. Neměl ani kamarády. Na jeho pohřbu, kromě jeho manželky, byli jen tři lidé a všichni byli pracovníky hřbitova. Tak kdo by mu mohl koupit tyhle květiny?
Jen se rozhlédla a všimla si něčeho zvláštního…
Pokračování na další straně