Naštěstí Christiana adoptovala dobrá rodina, která se o něj starala a milovala ho a pojmenovala ho Matthew a Christian si nechala jako své druhé jméno.

Až když bylo Matthewovi 17 let, zjistil, že jeho rodiče nejsou jeho biologičtí rodiče.

Když mu bylo 20 let, rozhlasový pořad slyšel o Matthewově příběhu, kontaktoval ho a zeptal se, zda by nezvažoval provedení testu DNA a zveřejnění výsledků. Souhlasil a rozhlasoví producenti také pozvali Azita, kterého objevili při zkoumání příběhu.

Shledání bylo úžasné a Azita si konečně mohla vydechnout úlevou, když věděla, že dítě, které před těmi lety zachránila, adoptovala dobrá rodina.

Matthew řekl, že si nedokáže představit lepší vzdělání, než jaké se mu dostalo.

„Dnes jsem tady.“ Žil jsem skvělý život,“ řekl Matthew . „Byl jsem adoptován do skvělé rodiny. Nemohl jsem od svých rodičů chtít víc.“

V den setkání byly Matthewovy narozeniny a Azita ho vzala na místo, kde ho před 20 lety našla.

Okamžik, kdy Azita a Matthew poznali místo, které mohlo být jeho hrobem, byl velmi emotivní.

Jaké štěstí, že Azita toho dne našla Matthewa! Jinak by asi nepřežil.

Láska k dětem není v DNA, ale v srdci. Sdílej, pokud souhlasíš!