Některé přísady lze beztrestně zatajit
Tím ovšem mezery v legislativě nekončí. O některých přísadách výrobce může beztrestně pomlčet. S výjimkou masných výrobků se u potravin nemusí uvádět podíl vody nižší než 5 procent a dovědět se nemusíme ani o vodě použité pro obnovu koncentrovaných složek, což je typické u džusů z koncentrátu. „Co však na obalu musí být výrazně vyznačeno, je případná přítomnost potravinových alergenů a to včetně takových, které se do výrobku mohou dostat neúmyslně a v naprosto zanedbatelném množství,“ říká hlavní nutriční specialistka Ing. Monika Bartolomějová ze sítě výživových poraden NUTRIADAPT Weight Management Clinic.
Čím kratší etiketa, tím lépe
Kromě výše zmíněných zvláštností, které z etiket nevyčteme nebo se tam v horším případě ani nemusejí objevit, může etiketa obsahovat informace, se kterými si nebudeme vědět rady – například s názvy éček. Pokud člověk nezná éčka a nechce se je učit, snažte se vybírat potraviny, které obsahují maximálně tři. Samozřejmě jsou i potraviny, kde stačí jedno éčko. Podle Terezy Havrlandové by dokonce neměly potraviny obsahovat žádné éčka. „I přidávaný vitamín C už je krok mimo přirozenou stravu,“ tvrdí Tereza Havrlandová. Další pomůckou je dívat se na pořadí surovin na etiketě. „Suroviny musí totiž být vedle sebe seřazeny tak, že ta s nejvyšším obsahem v produktu stojí na prvním místě. Když tedy chcete kvalitní smetanovou zmrzlinu, nemůže být na prvním místě voda. Musí tam být smetana nebo mléko,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.
Zajímavost: Věděli jste, že ne každé éčko znamená jeden hřebík do rakve? Například pod označením E300, což je kyselina askorbová, se skrývá vitamín C.
článek pokračuje na další stránce