Po chvíli se ozvalo zaklepání na druhé dveře. A pak jsem si uvědomil, co se děje. S kamennou tváří, když ji poprvé otevírám – tety si vyměňují pohledy, ztrácejí se ve slovech, začínají se rozhlížet a křižovat se. Pár slovy je posílám kulturně na stejné místo a utíkám ke třetím dveřím, umírám smíchy.

Tak co si myslíte? Po chvíli klepou!! Otevřel jsem to, chtěl jsem žertovat a oni zahodili papírový papír a se skřípěním dolů po schodech koktali o něčem nečistém.

Teď čekám na pošťáky, písaře a nějaké další postavy. Moje žena a já jsme chtěli odstranit dveře, teď budeme čekat).