Zamilovali se, vzali se, měli děti a žili spolu šťastně až do smrti. Tak končívají pohádky, ovšem v reálném životě to bývá trochu jinak.
V období zamilovanosti je naše tělo zaplaveno hormony, jako je dopamin, oxytocin, serotonin, testosteron, estrogen, tedy hormony lásky. V tento čas se cítíme naprosto skvěle a máme plno plánů do budoucnosti.
Představujeme si, že se splní naprosto všechny naše touhy, uspokojí veškeré potřeby a tedy vše, o čem jsme kdy snili, a co naše starší vztahy nedokázaly naplnit. V ten čas jsme si naprosto jisti, že naše láska vydrží navždy. Ne náhodou se většina vztahů v tomto období zhroutí.
Partneři si v tento okamžik nejčastěji pořizují děti, které vztah upevňují. Přestože už v této fázi skončilo bláznivé období zamilovanosti, mezi partnery to stále jiskří – vzhledem k hlubšímu propojení jim je spolu možná ještě lépe než předtím.
Ze šťastných a spokojených partnerů se záhy stávají podráždění, rozzlobení a zranění jedinci. Začínají tak hledat nejrůznější úniky v podobě zaneprázdněnosti v práci, ve svých vlastních koníčcích apod. Úlevu a spokojenost doma jim to ale obvykle nepřináší.
Začínají se tak sami sebe ptát, kde je ten druhý, kterého tolik milovali? Proč se ze všeho hezkého stalo něco tak špatného a neuspokojujícího a touží čas vrátit zpět.
Pokračování na další straně