„Fuj, to nikdy!“ A tak žije voják v poušti, je tam měsíc, dva měsíce a už je pořádně nadržený a tak jde za velitelem, jestli by mu nepůjčil klíč od té ohrady s tou velbloudicí. Tak tam jde a za hodinu přijde pořádně pokopaný a pokousaný a ptá se velitele: „To mi řekněte, jak to stou velbloudicí děláte?“ „No sedneme na ni a jedem za ženskýma do města.“
