Na břehu řeky seděli mladý muž a žena, která byla zjevně starší než on. Vzácní kolemjdoucí na ně házeli nesouhlasné pohledy, ale nevěnovali jim pozornost. Z vášnivých objetí a polibků bylo znát, v jakém blízkém vztahu jsou.

Žena chlapa ještě jednou objala. Bylo jí asi 45 let a on byl skoro o polovinu mladší než on. Zeptala se, proč je dnes tak odtažitý, zvláště když mu dala spoustu peněz.

Igor skutečně dostal kulatou sumu, ale nikdy mu to nestačilo. Myslel si, že si zaslouží víc. Začal říkat, že ji šíleně miluje a je připraven pro ni udělat cokoliv. Samozřejmě, o nějaké lásce vlastně nemohla být řeč. Ostatně jako matka mu byla dobrá.

Ale ten chlap byl dávno vyhozen z domova – neměl kde bydlet. Dlouho trpěl těžkou závislostí – hrál, i když došly peníze. Postupně jsem začal vynášet věci z domu mých rodičů. Dlouho to nemohli vydržet.

Igor byl velmi pohledný a rychle pochopil, že díky svému vzhledu může něčeho dosáhnout. Zbývalo jen najít bohatou ženu, která by souhlasila s jeho podporou.

A jednoho dne vše dopadlo, jak nejlépe to šlo. U vchodu do podatelny uviděl, jak vedle drahého auta stojí dobře oblečená žena, která brečí. Jmenovala se Oksana a byla potřetí rozvedená.

Vztah žádné ženy nevydržel dlouho. Každý další manžel nemohl vystát její špatnou povahu. Byla nekonečně žárlivá a nadávala svým manželům, vyžadovala od nich peníze, pozornost a nekonečnou úctu. A přitom milovala jen zábavu.

V mládí se v ní probudila vášeň pro párty. Sotva se jí podařilo vystudovat institut, protože veškerý svůj volný čas trávila hledáním pochybné zábavy. Její otec byl naštvaný, ale nemohl si pomoci.

Vladimir Ivanovič vychoval svou dceru sám. Jeho žena zemřela při porodu a dívce zůstal jen její otec. Snažil se jí dát vše nejlepší a vroucně ji miloval. Proto jsem nemohl pochopit, co jsem při její výchově postrádal.

Svého času se jí snažil pomoci. Dokonce jsem si díky známým našel dobrou práci. Bylo jen jasné, že Oksana nebude moct nikde dlouho zůstat.

Igor pochopil, že je ve správný čas na správném místě. Hned po rozvodu potkal ženu a ta neměla proti jeho kouzlu šanci. Samozřejmě mu dala vše, oč žádal. S jejími penězi dál hazardoval a prohrával.

Po chvíli ale usoudil, že mu to nestačí. A myslel si, že může získat mnohem víc. Začal si stěžovat Oksaně, že pro vážné lidi hodně ztratil. A teď musí vrátit peníze, jinak nebude dobrý.

Žena byla šíleně zamilovaná a ani se nesnažila vidět pravdu. Kvůli svému milenci byla připravena na všechno. A slíbila mu, že mu dá všechny peníze, které najde. Zde jsou právě Igor zaměřené na více.

Dlouho se díval na velký dům, ve kterém Oksana žila se svým otcem. Žena požádala, aby ji přepsala, ale Vladimir Ivanovič odmítl. Řekla o všem Igorovi a ten měl nový plán.

Nechtěl se rozloučit s myšlenkou získat dům. Našel jsem proto známé, kteří vyráběli falešné doklady pro otce Oksany. Byly na jméno Petra Michajloviče, který neměl ani povolení k pobytu, ani rodinu.

Dcera nějakou dobu přidávala svému otci do jídla drogu, ze které nakonec ochrnul. Zbývalo jen poslat bezmocného starce někam, kde ho nikdo neznal. Odvezli ho tedy do jiného města a nechali ho v příkopu s falešnými doklady.

Igor a Oksana mohli jen čekat, až bude její otec rozpoznán jako nezvěstný a dovolí jí zdědit. Když vezli starého muže v autě, probírali své plány. Mysleli si, že úplně omdlel, ale ztratili to. Muž slyšel vše do posledního slova.

A teď se mu začala vracet paměť. Nejprve šílel bezmocí, protože nedokázal ani napsat nic, čím by svou situaci vysvětlil. Ale Maryina péče a léčba brzy přinesly své ovoce. Vladimir Ivanovič začal mluvit a trochu se pohybovat.

Řekl o všem Mashovi a ona zavolala policii. Oksana a Igor byli zadrženi a postaveni před soud. Vladimir Ivanovič se naopak postupně zotavoval a každým týdnem se zlepšoval.

Konečně si vzpomněl, proč mu tváře na fotografiích připadaly povědomé. Antonina Viktorovna, která se starala o Iru, byla jeho první láskou.

Nyní by muž rád přepsal všechen svůj majetek na Marii, ale věděl, že by to nepřijala. Pak se rozhodl prodat dům, ve kterém bydlel s dcerou, aby si koupil jiný, ale ve městě, kde žila sestra.

Brzy už byli čtyři – Máša, její dcera, Vladimír Ivanovič a Antonina Viktorovna, se kterou byli opět spolu. Kolegové Marii poté, co se přestěhovala do velkého domu ve městě, jen záviděli. Pravděpodobně si v tu chvíli ostatní ošetřovatelky myslely, že neměly věnovat pozornost starci bez domova, který z Máše udělal svou hlavní dědičku.

A brzy žena čekala na nový dar osudu, i když o tom ani netušila. Do města přišel nový lékař, který se měl dostat do její nemocnice. A brzy měla zjistit, co je to skutečná láska a podpora milovaného člověka.

Někdy jsou blízcí lidé schopni zrady, ale cizinci je mohou vrátit k životu. Co si myslíte o tomto příběhu? Podělte se v komentářích!

Zdroj:Facebook