V mém pokoji není klimatizace a rád bych si ji nechal nainstalovat. Také prosím o novou ledničku, aby se potraviny nekazily. Posledních několik let jsem často chodil spát bez večeře.“
Syn byl touto žádostí překvapen a zeptal se matky, proč tak dlouho čeká. Matka se na syna podívala a smutně odpověděla:
„Synu, už jsem si dokázala zvyknout na hlad a horko. Nemám takový strach, jen se o tebe bojím. Víš, když tě děti zavřou do místnosti, kam zavřeli mě, tak si nezvykneš.
“ Při této odpovědi se synovi zalily oči slzami a když si uvědomil, že už je pozdě napravit svou chybu, objal matku tak pevně, jak jen mohl. Pak řekl: „Omlouvám se, že se o tebe nedokážu postarat tak, jako ty o mě. Postarej se o mou rodinu a postarej se o ni, jak nejlépe umím. Věřím, že si to zaslouží…