Často nedokážeme ocenit, co pro nás naši rodiče v průběhu života udělali. Od chvíle, kdy jsme se narodili, tu pro nás naši rodiče vždy byli a měli s námi trpělivost. Učili nás nejen maličkostem, ale také tomu, jak překonávat životní těžkosti. Když dosáhneme určitého věku, potřebujeme pozornost, kterou jsme od nich dostávali jako děti. Někdy necháváme své rodiče v domově důchodců, protože nemáme čas nebo protože je to nejjednodušší způsob.

ZNAMENÍ ZDRAVÉHO SRDCE: Lidé, kteří často pláčou, jsou zvláštní

Ve skutečnosti však rodiče zažili velkou bolest a zklamání. Toto je příběh rodiny, kterou tvoří otec, matka a syn. Po smrti otce se syn rozhodl umístit matku do domova důchodců. Důvodem byl (podle něj) nedostatek času a trpělivosti. Po umístění matky do ústavu ji syn začal čas od času navštěvovat.

Jednoho dne mu zavolal jeden z pracovníků a sdělil mu, že matka je velmi nemocná a umírá. Ze soucitu s matkou se syn okamžitě vydal do zařízení. Když se zeptal, zda může nějak pomoci, matka mu odpověděla.

Pokračování na další straně