Bohužel mnoho starších lidí umírá v domovech pro seniory samo. Nemají žádnou rodinu nebo, což je ještě horší, žádné příbuzné, kteří by je mohli navštívit. Důvody jsou různé. Mnozí z nich umírají předčasně, ještě než stihnou říci svá poslední slova. Něco podobného se stalo i této staré ženě. Stihla pouze napsat závěť.
Lidé jsou dnes bohužel příliš zaneprázdněni komunikací se svými příbuznými. Tato žena, která trávila své poslední dny v domově důchodců, byla podobně závislá na lékařích a sestrách. Ti se domnívali, že stará žena je zcela senilní a že jediné, na co dokáže myslet, je okamžik smrti.
Někdy se zlobila, dělala hrubé poznámky a zdálo se, že nevnímá realitu kolem sebe. Sestrám bylo jasné, že tato žena je mentálně postižená. Po její smrti však sestry zjistily něco, co změnilo jejich dosavadní pohled na ni. Když si přečetly úryvek z dopisu na rozloučenou, sestry oněměly.
Pokračování na další straně