Christina dlouho sledovala pár mužů sedících v sále restaurace…
„Kdy odejdou?“ zabručela.
-Co se děje? – zeptal se dívčin partner.
-Chovat se, jako by to byli ti nejdůležitější lidé na světě. Hlavně ten mladý.
Nepostřehnutelně ukázala prstem na Maxima. Chlap, jako by slyšel její slova, zavolal dívku k sobě lusknutím prstů.
– Objednali drahé nápoje. Musíme je vzít Sklenice vyletěly na podlahu a rozbily se.
„Co jsi to udělal?!“ vykřikl.
-Promiň, všechno napravím, – vzrušila se dívka, popadla ubrousek a snažila se otřít rostoucí skvrnu.
-Nemůžeš nic opravit. Oblek je zničený!
-Zeptám se na možnost zaplatit vám chemické čištění.
-Jaké chemické čištění?! Je možné pouze vyhodit!
Správce vyšel na hluk.
„Co se stalo?“ zeptala se.
-Omylem jsem převrátil tác s pitím na klienta.
Christina si v tu chvíli ani nevšimla, že jí po ruce stékají velké kapky krve.
-Jděte do kanceláře. Hned jsem tam, “nařídil správce.
-Pořád ji necháváš jít? Požaduji, aby byla tato pomalá dívka okamžitě vyhozena. Kde je ředitel restaurace? – Maxim byl rozhořčený.
Pokračování na další straně