Lidé vidí zesnulé členy rodiny těsně před smrtí
Umírající lidé mají často „zjevení“, o nichž zdraví lidé věří, že jsou jednoduše důsledkem silných analgetik, která pacienti užívají. Nicméně, je tomu tak?
Ve velké mezinárodní studii, kterou provedli psychologové Dr. Karlis Osis a Dr. Erlendur Haraldson z Islandské univerzity, bylo zjištěno, že většina pacientů, kteří jsou ještě asi hodinu před smrtí při vědomí, vidí své blízké, kteří zemřeli, bez ohledu na zda takové drogy dostávají nebo ne. Do studie se zapojili lidé ze zcela odlišných kultur – z USA a Indie.
Když jsem mluvil s pacientkou Audrey Scottovou (84), která umírala na rakovinu, vyprávěla mi, jak k ní přijíždí její (adoptovaný) syn Frankie, který před pár lety zemřel.
Podle ní seděl klidně v křesle vedle ní, kdykoli „přišel“.
Bílé světlo, láska a nesmírná moudrost
V některých případech lidé vidí členy rodiny a přátele, o kterých ani nevěděli, že zemřeli. Mezi první důkladně prozkoumané zprávy o vizích před smrtí patřil případ ženy umírající při porodu, která svému lékaři v dublinské nemocnici řekla, že před sebou viděla svého mrtvého otce. Pak uviděla něco, co ji zmátlo: „Vida je tady.“
Zopakovala to a Vida byla její sestra, která zemřela před třemi týdny. Informace, že Vida zemřel, však byla umírající ženě utajena.
V naší kultuře se „bílé světlo“ stalo poněkud klišé. Je však pravda, že smrtelníci popisují tuto zkušenost světla jako moudrost nebo lásku. Pacienti, kteří měli zkušenost blízko smrti a zůstali při vědomí – například během infarktu – říkají, že se cítili „téměř rozdrceni“ intenzitou emocionální síly tohoto světla. Doktorka Ivona Kayson, která přežila havárii letadla, říká, že to světlo prožívala jako absolutní lásku matky ke svému dítěti. „Cítil jsem se na matčině rameni jako novorozeně. Nekonečně bezpečné.” A pak dodává: „Bylo to, jako bych se po staletí ztratila a pak konečně našla cestu domů.“
Pokračování na další straně