Sashka téměř vždy chodila na lov a rybaření sama. V okrese nezůstali žádní kamarádi z dětství. Někdo se opil, někdo odešel do města. A své rodné místo vždy miloval. A kdykoli to bylo možné, jezdil na motorovém člunu prozkoumávat nová území.
Při jednom z dalších bojových letů vylezl do divočiny, kde byla řeka téměř vyschlá. Změnil se v tenký potůček a motorový člun na sobě musel táhnout. S obtížemi se mu podařilo dostat se do hluboké vody. Ten muž tu nikdy předtím nebyl a teď byl ohromen neuvěřitelně širokou vodní plochou.
Uplaval ještě pár kilometrů, než si všiml opuštěných budov. Na otevřeném prostranství jsem si všiml staré vesnice, která už byla zarostlá lesem. Blížil se večer, a tak se rozhodl, že je čas kotvit. Navíc se místo ukázalo jako docela vhodné k postavení tábora.
Na břehu se Sashka rozhlédla. Z vesnice se dochovalo jen několik domů. Pouze jeden se zdál vhodný pro přenocování. Stálo to v nížině a pak začal hustý les. Jakmile se muž stačil rozhlédnout, padla na zem tma. Rychle se setmělo a dokonce se rozběhly i mraky. Jak zápolil s člunem a prozkoumal okolí, noc se neznatelně snesla.
Sashka si vybrala větší pokoj v prázdném domě, který je dobře zachovalý. Rychle jsem se zakousl a pak jsem šel spát na dřevěné lavici. Často nocoval na zemi, takže byl na sparťanské poměry zvyklý.
Obchod byl dostatečně široký a pohodlný. Sashka ale nedokázala hned usnout. Ležel jsem a poslouchal povyk myší pod podlahou. Brzy ho však přemohla únava a on usnul. Bylo po půlnoci, když se náhle probudil. Nejprve jsem nechápal, co ho probudilo. A pak poslouchal a uvědomil si, že někde poblíž tikají hodiny.
Muž začal pozorněji naslouchat. Rozhodl jsem se, co se mu zdálo ve snu. Ale tikání bylo slyšet tak jasně, že nebylo pochyb. Snažil se zjistit, odkud zvuk přichází. Na spánek teď nebyl čas. Vzpomněl jsem si, že jsem v místnosti neviděl žádné předměty. Jen pár starých, téměř rozpadajících se prádelníků.
Pokračování na další straně