Zírala do stropu a pozorovala pavouka. Úžasná stvoření, žijí si svým vlastním životem, utkají síť, zdánlivě z ničeho, než stihnete mrknout, celým stropem se táhne sotva znatelné vlákno. A tyto triky jsou hloupější než moucha. Někdy jí bylo líto těchto otravných tvorů, ale všude takový život – jsou oběti a mezi lidmi jsou predátoři.

V zámku dveří se ozval hluk. Nadia se podívala tím směrem – zvuk otevírání dveří, vtipné rozhovory a smích, když si zouvali boty. Žena znovu vzhlédla ke stropu. Predátor pavouk čekal na svou kořist a mezi lidmi bylo dlouho vše jasné. 

Sice se nepovažovala za oběť, ale toto uznání nikam nepovede, nikomu to neulehčí. Tímto obdobím si již prošla, nekonečně se litovala a zlobila se na ostatní.

Do místnosti vstoupil Staš a za ním nějaká dáma. Nedalo se jí však říkat dáma – byla zjevně vzdorně nalíčená, aby sebrala nějakého rolníka v naději na šťastnou budoucnost. Tak jsem sebral nějakého chlápka, Stasovi se jinak říkat nedá.

Pětačtyřicetiletý dobytek, jak si ho Nadya říkala, pije, hltá, uspokojuje její zvířecí pudy. A tahle zmalovaná dáma doufá v něco romantického, asi marně, i když kdo jiný by tomu mohl propadnout. Zdá se, že to není úplně dívka, kolem 30, ale držela se svého Stase.

Dvojice vesele štěbetala, on házel své vtipy, které už Nadya znala nazpaměť, a jeho přítelkyně se smála rosolovitým smíchem, dokud neuviděla Naďu – legrace mladé ženy náhle opadla. Zakryla si ústa rukou a doširoka otevřela oči. Mladá žena se překvapeně podívala na Stase, ten se usmál a mávl rukou.

“  Ach, soryane,“ řekl. – Zapomněl jsem varovat, tohle je můj příbuzný.

Stále šokovaná dáma mlčky pohlédla na ženu ležící nehybně na posteli. Nadya se dlouho neviděla, ale představovala si, jak vypadá – hubená, vyčerpaná, jako moucha, ze které byla vysáta všechna šťáva.

„Nemůže ani chodit, ani mluvit, nebude nám to překážet,“ pokračoval Stas.

Stašova milenka nečekala, že uvidí postiženou dívku 

Jako moucha, kterou pavouk zapletl do sítě, pomyslela si Nadya. Všemu rozumí, ale nic neumí.

Mezitím se Stašova kamarádka vzdálila od šoku a na její tváři se objevil nejistý úsměv, ale muž použil své standardní techniky – udělal pár vtipů a pak pro klid své společnice dodal:

– Má všechno, lepší než naše, nemusíte orat, vše je připraveno – káva v posteli, jídlo podle plánu, vodní procedury, luxusní hotel je kratší, nestěžuje si.

Neznámý se zasmál a ona a Stas šli do kuchyně. Nadia začala znovu sledovat strop, zdálo se, že prostudovala všechny praskliny. Někdy se jí v očích zatmělo a zdálo se jí, že se na bílém stropě objevují skvrny. Zpočátku to bylo neobvyklé, teď se jí dokonce líbily takové zrakové halucinace. Snažila se udržet v tomto stavu déle, ale pak její zrak znovu viděl to, co měl vidět.

A zábava začala v kuchyni. Hlasitá hudba, která však nepřerušovala zvonění nádobí.

Nadinin sluch, jako by vypnul rušení v podobě hudby, zachytil jen klapot příborů. Představovala si, že by tam mohli jíst, a žaludek jí žalostně kvílel. Dnes je nepravděpodobné, že by ji Stas živil. Ráno jsem dala porci kaše a stačí. Byl to z jeho strany téměř výkon, obvykle ráno chleba a čaj. I když jaké ráno, když půl dne spíte.

Nadia se teď ze své další naivity usmívala. Teď už je jasné, proč jsem místo chlebíčku uvařila kaši, abych si naplnila břicho a ušetřila na jídle. Ale jeho kaše, samozřejmě. Bylo to uspokojivější. Vůně opečené klobásy. 

Stas se skoro každý den bavil s různými dívkami 

Po chvíli cinkání nádobí v kuchyni utichlo. Místnost byla tmavá a dusná od cigaretového kouře, který se šířil po celém bytě. Brzy byla hudba zapnutá hlasitěji, což ukazuje, že věci jdou spát.

Dvojice vstoupila do pokoje, Stašovu družku už žena ležící na posteli vůbec nehanbila. Nadya se tím cítila znechucená. Jak moc by si člověk neměl vážit sám sebe, aby přišel k nějakému hrbolatému domovu a rozdával radost v přítomnosti postiženého. Stas zvedl Nadiu a posadil ji na invalidní vozík:

„Je čas na procházku, sestřičko,“ zakňučel. – Měňte pohledy, jinak brzy vyvrtáte očima díru do plátna.

Její paní se zasmála vedle ní.

„Stěna po perestrojce, tapety jsou cizí,“ řekl muž a otočil kočár ke stěně. „Populární hudba,“ dodal.

Stas odvrátil kočárek a gentlemanským gestem vyzval svého opilého společníka, aby pokračoval večer v posteli. Už toho vypila dost a nezdálo se, že by jí to bylo jedno. Přijala pozvání svého partnera. 

Nadia se jen šklebila, její manžel tahal ženy domů často, těch, kteří chtěli trávit čas v baru s veselým a sebevědomým mužem, nebylo konce. Vždy se našly ženy, mnohem mladší než on, které doufaly, že na dlouhou dobu zapadnou do života svobodného mládence.

Ale Stas nebyl mládenec a nehodlal začít dlouhý vztah. Nadya nemohla nic říct a opravdu nechtěla kazit náladu naivním mladým ženám, bořit mýty o tomto ubohém mládenci, který byl s ní ženatý 5 let – hrál a ráno vyhazoval. 

Se svým životem byl spokojený, na obřadu s Nadiou, když byla zdravá, opravdu nestál. Žena stále nechápala, proč si ji vůbec vzal. I když, její byt, spíše to byl důvod, ale tady všechny výhody skončily. 

Nadia nechtěla svého manžela tahat na sebe, nedávala mu své peníze, a tak si téměř vše koupila sama. Staš musel do práce, ale obecně je to vzácný lenoch, nakonec asi gigolo.

Jeho žena ale nesplnila jeho očekávání, odmítla se důstojně postarat kvůli propuštění, došlo ke skandálům, ale zdálo se, že Stas nenašel lepší možnost. Vymýšlel, občas přinesl čokolády. Nadia se z toho všeho unavila, trvala na rozvodu, pokusila se manžela vykopnout z domu. Po skandálech se ale překvapivě smiloval a do rodiny na chvíli zavládl klid. 

Po zjišťování, kdo byl majitelem domu, se Stas začal milovat 

Je s ním sranda, když nepřekračuje hranici a otevřeně neponižuje. Pak teprve Nadya pochopila, jaké byly důvody jeho vzdorovitého chování. Muž si nebyl jistý sám sebou a vyléval svou negativitu na své okolí.

Dětské úrazy, které jsou dnes v módě za všechno, z něj udělaly buřta. Nadya byla unavená z ošetřování těchto zranění, ale její manžel nechtěl, v takové roli se pohodlně usadil – dostal patřičnou porci pozornosti od ostatních a přizpůsobil se podmínkám. Věděl, komu na čele nezáleží a kdo může být lichotivý.

Žena se dlouho považovala za oběť pod emocionálním vlivem svého manžela. Jednoho dne jsem ale měl nehodu a na vlastní kůži jsem pocítil, co to znamená být skutečnou obětí, která nemá východisko ze situace. Pokud se můžete dostat pryč od manželova agresora tím, že vezmete pěst, pak paralyzovaná nemůžete nikam jít.

Pokračování na další straně