Když mluvíme o viktoriánské éře, mnozí si budou pamatovat dámy v korzetech, koňských povozech nebo snad práci Charlese Dickense. Současně v té době existovala jedna zajímavá, ale velmi podivná dnešní tradicí standardů, o které dnes chceme mluvit.
Pokud v té době někdo z rodiny umíral, pak první osobou, na kterou se příbuzní obrátili, byl fotograf. Služby fotografických mistrů byly poměrně drahé a ne každý si mohl takové potěšení dovolit. Ale po smrti drahého člověka, který si přál udělat něco významného naposledy, nikdo nebyl lakomý.
Pokračování na další straně