Smrt milovaného člověka je velmi velká tragédie a mnoho lidí neví, jak se vrátit do svého obvyklého života a co dělat s věcmi zesnulého příbuzného.
Hned po pohřbu je někdo vezme do kostela nebo útulku. Než někdo něco rozdá, nejprve se poradí s duchovním. A někdo je drží, dokud se věci nerozpadnou. Je to dáno touhou člověka uchovat něco na památku zesnulého. Věci zesnulého se staly symbolem, či spíše iluzí, že této osobě se nestalo nic špatného, že na chvíli opustil dům a brzy se vrátí.
Mnoho odborníků se však shoduje, že je nemožné udržet doma věci, které dříve patřily zesnulému. Existuje víra, že věci zesnulého udržují energii, kterou člověk vlastnil během svého života. Většina náboženství, včetně pravoslaví, proto nedoporučuje tyto předměty uchovávat.
Pokračování na další straně