„Jakmile se sem děti dostanou, pořád pláčou, ale ten stav trvá jen týden.“ Za týden všichni utichnou. Proč? Protože každý ví, že je nikdo nikdy neutěší,“ odpověděla sestra. Děti přestanou plakat, když si uvědomí, že nikdo nespěchá, aby jim pomohl utěšit. Ne teď, ne za deset minut, ne za měsíc.
Muž byl úplně zaskočen, když uslyšel tu odpověď, cítil, že část jeho srdce zůstala v místnosti. A když se vrátil z konference domů a viděl svou ženu v postýlce s dítětem, nemohl mluvit. Bezpečnost, fyzická blízkost je to nejdůležitější, co můžeme dítěti dát. Pak se zařekla, že své dítě nikdy nenechá samotné, bude tu pro ni vždy, po zbytek svého života.
„Vždy tu pro tebe budu, abys mě uklidnil, budu tu pro tebe, i když mě budeš potřebovat v těžkém rozhodování.“ Také mu říkám, že v našich nesnázích je pro nás zcela přirozené plakat, protože pláč nás osvobozuje. A taky ti řeknu, že jsme tu vždy pro něj, ať se děje, co se děje,“ pomyslel si táta.
Zdroj:twice.hu