Ten večer měl Sergej čtyřhodinovou hlídku. A nemohl poslouchat koncert ani se dívat na dívky. Z tohoto důvodu byla nálada specificky zkažená. Když rozvod skončil, byl spolu s dalším vojákem Thomasem poslán na uvedené místo.

Vše probíhalo jako obvykle. K žádným incidentům nedošlo. Když ale nastal čas návratu, počasí se prudce zhoršilo. Foukal silný bouřlivý vítr a po něm déšť. Bylo vlhké, studené a nepříjemné.

Sergej kontaktoval služebního důstojníka a požádal ho, aby neochlazoval lázeňský dům. Společně s Fomou se chtěl po hlídce trochu zahřát, aby neonemocněl. Důstojník ujistil, že než se vrátí, bude parní lázeň v plamenech. Chtěl požádat obsluhu lázní, aby přihodila trochu dřeva a znovu zapálila kamna.

V této části byla lázeňská budova neustále vytápěna, alespoň na podzim a v zimě. Vojáci se mohli koupat nejen v sobotu, ale každý den. Na severu Karélie přišla zima brzy.

Sergej se obecně rád koupal. Od dětství byl zvyklý na koupel, a tak si po náročném dni nedokázal představit, co může být lepšího než dobře vyhřátá pára. A když ještě s měkkým březovým koštětem, tak v celkové kráse! Miloval napařování při vysokých teplotách a poté se cítil jako znovuzrozený.

V tento chladný, vlhký večer se už těšil, až smyje tíhu a břemeno posledních hodin. Když se s Fomou vrátili z hranic, nábojnice byly vybity a zbraně vyčištěny. Pak Sergej poslal přítele do lázní, aby připravil košťata. Plánoval jsem se vrátit o něco později.

A pak se ten chlap dostal do parní lázně. A uviděl Fomu sedět na schodech, po kterých se dalo sestoupit do jezera a ochladit se. Vypadal zvláštně, poněkud zasněně. Okouzlený úsměv z jeho tváře nikdy nezmizel.

Foma šťastně řekl, že lázeňský dům neuvidí. Ale není se nad čím rozčilovat. Koneckonců, mladé nahé dívky se nacházejí v parní místnosti. Koupali se a odpočívali v šatně.

Sergej se opatrně podíval do malého okénka. A ve skutečnosti jsem viděl pět dívek, které se posadily ke stolu. Na něm stála láhev silného alkoholu a předkrm – kyselé okurky.

Ten chlap si živě představoval, že půjde dovnitř a bude mu dovoleno zůstat. Ale v tu chvíli se mu před obličejem živě vynořila tvář vedoucího základny, který varoval, že pokud se na dívky podívají, demobilizaci neuvidí. Byl to právě ten okamžik, kdy „oba chcete a pícháte.“ Sergej málem frustrovaně vykopl dveře.

Bylo patrné, že i Thomas byl rozpolcený mezi touhou jít dovnitř a rizikem, že bude čelit hněvu vedení. Sotva se vyrovnali s pokušením a rozhodli se odejít daleko, aby mu nepodlehli.

Mladí lidé přišli ke strážníkovi a řekli, že dívky jsou ve vaně příliš pozdě. Na což se na ně divně podíval a řekl, že jsou zjevně unavení. Dívky se totiž před hodinou a půl vrátily z parní komory a teď spaly.

Sergej a Foma byli překvapeni a vyšli na ulici. Dorazili jsme do penzionu. Tam v altánku hlídal hosty politický instruktor. Vojáci se vrátili do lázní a viděli, že tam není ani světlo, ani hlasy. Bylo tam ticho a prázdno, i když před pár minutami tam dívky odpočívaly.

Po tomto ďábelství se rychle přestali prát. Sergej varoval Fomu, aby nikomu neříkal, co se stalo. Kdo by jim po tomhle věřil? Jen by se začali smát, že se neumyli, že se neodvážili jít k holkám.

Ráno se Sergej rozhodl jít znovu do lázní a všechno zkontrolovat. Všude bylo poházené listí z březových košťat, v šatně bylo nečistě. A obsluha ujistila, že uklízel těsně před příchodem chlapů. Ukázalo se, že se tam stále někdo pere.

Ano, a viděli děvčata, ačkoliv podle slov strážníka ve službě měly už dávno spát. Sám politický instruktor tvrdil, že kolem něj nikdo nemohl proklouznout.

Chlap si další měsíc lámal hlavu nad tím, co se vlastně stalo. Ale nemohl to pochopit. Brzy začal zapomínat, co se stalo, i když po mnoha letech nemohl najít klíč k tomuto podivnému incidentu.

Co si myslíte o tomto příběhu? Byli jste někdy svědky podivných událostí, které nemají vysvětlení?

Zdroj.yandex