Když došlo ke změně zvuku, kontrolní osoba (tj. zdravý dobrovolník) stiskla tlačítko a pacienti spočítali, kolikrát ke změně došlo.
Ukázalo se, že mozková aktivita pacientů z hospice a zdravých dobrovolníků byla velmi podobná.
„Je to povzbudivé znamení, že alespoň mozek do určité míry reaguje a zpracovává sluchové informace, které přijímá.
Není však jisté, zda umírající rozumí pronášeným slovům a zda ví, kdo je říká. Vědci si však jsou jisti, že umírající lidé slyší, co se jim říká. Podle Elizabeth Blundon, která projekt vedla, poznala, že sluch může být tím posledním smyslem, který ztrácíme.
Sdílejte tuto zajímavou informaci se svými blízkými!