Co dělat, když je někdo pozůstalý
Pokud jste znali někoho, kdo zemřel, vzpomeňte na něj v rozhovoru s krásnými vzpomínkami. Lidé často rádi slyší o osobě, která zemřela, a pro okolí může být velmi těžké přestat o ní mluvit. Zeptejte se dotyčného, zda něco nepotřebuje. Už jen to, že uděláte domácí práce, pomůžete s dětmi nebo je naučíte něco, co ještě neumí, může pomoci víc, než si myslíte. Vyhněte se větám typu:
„Vím, jak se cítíte, alespoň už ho/ji nic nebolí, měl/je krásný život“. Pravdou je, že nikdo neví, jak se cítí, a taková prohlášení mohou situaci ještě zhoršit. Nikdy neříkejte truchlícímu člověku shora, že by měl být vděčný. Vděčnost přijde časem, ale v prvních dnech, týdnech a měsících po ztrátě musíte dát člověku prostor, aby mohl vyjádřit svůj hněv, smutek, frustraci a bolest“. Zármutek je složitý proces a každý z nás musí vědět, jak ho zvládnout a jak na něj reagovat.
Neměli bychom se dotyčnému vyhýbat ze strachu, že řekneme něco špatného. Místo toho buďte přítomni, buďte trpěliví, projevte empatii a přemýšlejte o tom, co byste chtěli slyšet, kdybyste byli na jeho místě“.