Setkáme se po smrti se svými blízkými?
„Můj otec zemřel. Nečekaně. Měl 57 let. Uvidím ho ještě někdy? Těžko se s tím smiřuji.“ – zeptal se kněze jeden z uživatelů Tik toku. Fr. Jarosiewicz odpověděl s hlubokým soucitem a jasným poselstvím o katolickém chápání života po smrti.
Život nekončí, ale mění se. Smrt není konec, ale pouze přechod do jiné formy existence.
„První věc, kterou Písmo svaté říká, je, že náš život se mění, ale duše (vědomí) neumírá. Takže máme duši, která je nesmrtelná,“ vysvětluje kněz.
Kněz také připomíná, že Kristus pro nás připravil místo v nebi, kde se budeme moci setkat s našimi blízkými, kteří odešli před námi.
„Takže máme duši, která je nesmrtelná. Co to znamená? Znamená to, že na jiném místě, když Ježíš říká, že jdu k otci, ale zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste byli tam, kde jsem já.“ – pokračuje kněz.
Fr. Peter říká: „Ne my žijeme a oni umírají, ale oni žijí a my umíráme.“
Slova naznačují, že ačkoli se nám na první pohled zdá, že žijeme a naši zesnulí blízcí jsou mrtví, ve skutečnosti žijí ve věčnosti, zatímco my dennodenně zápasíme s nezbytností smrti.
„Abych tedy odpověděl na otázku, má-li Bůh pro nás připravené místo, příbytek, kde budeme o sobě vědět, setkáme se? Ano.“ – shrnuje o. Jarosiewicz.
Kněz zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších prvků přípravy na setkání s blízkými po smrti je vzpomínání na ně v modlitbě. Modlitba za duše zesnulých jim může pomoci dostat se do nebe a tam na nás čekat.
Fr. Jarosiewicz také zdůrazňuje důležitost modlitby za sebe, která nám pomůže dosáhnout klidu v duši, který je často obtížné najít po ztrátě blízké osoby.
,,Když si tedy vzpomeneme na našeho otce nebo na naše zesnulé blízké, prosme Boha nejen o milost pro ně, ale také o to, aby nám Bůh dal klid, který v tomto životě potřebujeme.“