Představte si, že v sobě uchováváte strašidelné tajemství a nemůžete se o něj s nikým podělit. Požírá tě to zevnitř, ale ty prostě nemůžeš…
Adam a Jessica adoptovali 5letou holčičku z Ugandy. Jmenovala se Namata. Evropští poradci pro adopci (EAC) jim řekli, že její otec zemřel a matka je vážně zanedbávána. Namata neuměla anglicky, takže se s ní zpočátku nedalo domluvit.
Ale o 6 měsíců později poznala jazyk a z toho, co řekla Adamovi a Jessice, běhá mráz po zádech.
Jessica a Adam Davisovi měli štěstí, že už byli rodiči čtyř dětí, ale chtěli dát druhou šanci dítěti, které v životě velmi trpělo.
Když kontaktovali adopční agenturu, bylo jim řečeno, že Namata byla zneužita. Poté, co s ní strávil nějaký čas, bylo evidentně vidět, že je traumatizovaná. Vycházeli z předpokladu, že nikdy nebyla krmena, neměla vzdělání a že utrpěla nějaké týrání, ať už fyzické nebo psychické.
Skutečnost se velmi lišila od jejich předpokladů…
Pokračování na další straně