„Doktor mě odstrčil a řekl, že všechno bude v pořádku,“ řekl Steven, „Nemůžu uvěřit, že jsem byl tak hloupý, abych ho poslouchal.“
Následující měsíc Alexis spáchala sebevraždu. Když se probral a nenašel ji vedle sebe v posteli, věděl, že něco není v pořádku.
„Slyšel jsem, jak dítě hystericky pláče. Srdce mi tak bušilo, věděl jsem, že se stalo něco hrozného.“
Zavolal záchranku a pokusil se ji oživit. Lékařům se ji podařilo udržet naživu ještě dva dny, poté zemřela. Adrianě bylo pouhých šest měsíců. V těch chvílích se Steven cítil hrozně a zuřivě, snažil se najít důvod a smysl toho všeho.
Rozhodl se věnovat vytváření změn v poporodní péči o duševní zdraví, aby to nemusely zažívat jiné rodiny.
„Chci ten problém vyřešit,“ řekl, „Moje dcera není jediné dítě bez rodičů a já nejsem jediný manžel bez manželky (kvůli sebevraždě).“
Steven založil neziskovou nadaci Alexis Joy Foundation a spolu se zdravotnickými organizacemi z Pittsburghu vytvořil novou instituci, Alexis Joy Foundation Center for Perinatal Mental Health.
Centrum má odlišný přístup k perinatálnímu a postnatálnímu duševnímu zdraví se dvěma úrovněmi péče. Existuje terapeutický program, kdy se ženy jednou týdně setkávají s terapeutem.
Zaměstnanci například pomáhají maminkám s poporodní úzkostí naučit se, jak zvládat úzkost v daný okamžik. Existuje řada bondingových programů, které zahrnují masáž miminka, přebalování a spoustu času na kojení.
„Pittsburgh je pro maminky nejbezpečnějším městem v Americe,“ dodal Steven.
Řekl také, že jeho žena by byla opravdu hrdá. „Přemýšlím o tom, jaké životy tyto děti dostávají, normální životy, díky naší nabídce.“
