Jmenuje se Isabelle a je jí 93 let. Je domorodá Američanka. Poprvé se provdala, když jí bylo 13 let. Měla pět manželů a všechny přežila. „Byla úžasná vypravěčka.“ V jejích slovech bylo tolik humoru, tolik života! “ – říká mladý řidič.
Mladý muž měl Isabellinu společnost tak rád, že se rozhodl pracovat jako její šofér. Odvezl ženu do obchodu a řekl, že počká, až ji vezme zpět. Představte si jeho překvapení, když se Isabelle vrátila k autu pouze s jedním nákupem – plechovkou instantní kávy. Kvůli ní chodila několik hodin pěšky z jednoho města do druhého.
Když zamířili zpět do Martinsburgu, stará žena se náhle zeptala: „Víš, kde bydlím?“ Ukázalo se, že si nemohla vzpomenout na svou vlastní adresu. Mladý řidič odpověděl: „Nevím, ale pojďme jen řídit, možná si to sám zapamatuješ.“ Na ženu se nehněval, zvláště proto, že mu už dál vyprávěla o svém neuvěřitelném životě.
Isabelle řekla, že ve věku 12 let pracovala na farmě a potkala tam mladého muže, kterého později celý život milovala. Nebylo jim však souzeno být spolu: byla „rudá“, on „bílý“ a vztahy mezi nimi byly zakázány.
Cestou si žena pamatovala její adresu. Když auto zastavilo poblíž domu, řekla řidiči: „Nevím, odkud jsi přišel, ale jsem velmi vděčný, že jsi tady.“ Mladý muž dal stařeně své telefonní číslo pro případ, že by znovu potřebovala pomoc.
Později mladý muž vyprávěl tento příběh na své stránce na sociální síti a napsal: „S největší pravděpodobností nezavolá a už ji nikdy neuvidím. Ale čas, který jsem s ní strávil, bylo to nejúžasnější dobrodružství, jaké jsem kdy zažil. Spolu s ní jsem šel do minulosti, do jejího světa, o kterém jsem nevěděl vůbec nic. Doufám, že se jí vede dobře. Je skvělá“.
Zdroj:moodline