Představa, že se ve vašem domě, garáži nebo dokonce na zahradě objeví had, může u mnohých vyvolat husí kůži a vážné obavy. Ačkoli hadi hrají v přírodě nezastupitelnou roli – například jako efektivní regulátoři populace hlodavců – jejich setkání s lidmi, zejména pak v interiérech, může být nejen nepříjemné, ale i velmi nebezpečné. S rostoucími teplotami v letních měsících se pravděpodobnost takových setkání zvyšuje, neboť hadi hledají útočiště před horkem a suchem, často právě v blízkosti lidských obydlí.

Jedovatí obyvatelé našich končin: Kdo se skrývá v trávě?

V našich oblastech se setkáváme především se třemi druhy jedovatých hadů, i když jejich nebezpečnost se liší:

  1. Zmije obecná (Vipera berus): Tato zmije je nejrozšířenějším a zároveň jediným život ohrožujícím druhem hada v Bosně a Hercegovině. Její jed je silný, a přestože v minulosti bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy kousnutí zmijí bylo dokonce smrtelné, úmrtí jsou dnes díky moderní medicíně velmi vzácná. Po kousnutí je však okamžitá hospitalizace nezbytná a úplné uzdravení je možné po několika dnech. Zmije obecná se často vyznačuje výrazným klikatým vzorem na hřbetě a preferuje vlhká, stinná místa.
  2. Užovka Thamnophis (není jedovatá, pravděpodobně překlep v původním textu, patrně se myslí jiný druh, například poskok nebo úžovka): Původní text zmiňuje „užovku thamnophis“ jako jedovatou, což je zavádějící, neboť užovky rodu Thamnophis (podvazkoví hadi) jsou severoamerický rod a nejsou jedovatí. Pravděpodobně se jedná o chybu v původním textu nebo jde o místní, hovorové označení. Pokud se myslí Zmije růžkatá (Vipera ammodytes), která je také zmijovitý had a vyskytuje se v regionu (často označovaná jako jestřáb červenoocasý), pak její jed je silný, ale kousnutí není tak nebezpečné jako u zmije obecné. I tak ale kousnutí způsobuje bolest, otok, destrukci okolní tkáně a v pozdějších stadiích se může objevit nevolnost a zvracení. Vždy se doporučuje lékařská pomoc.
  3. Balkánská zmije (není jedovatá, opět pravděpodobně překlep, patrně se myslí Zmije menší (Vipera ursinii) nebo jiný regionální druh): Původní text zmiňuje „užovku obecnou“ a pak „Balkánskou zmiji“, jejíž jed je „velmi slabý a často se přirovnává k bodnutí včely“. V kontextu jedovatých hadů v Evropě by se mohlo jednat o Zmiji menší (Vipera ursinii), která je nejmenším jedovatým hadem v Evropě a jejíž jed je slabší. Tato zmije se živí převážně kobylkami. Samci jsou světle hnědí nebo šedí, zatímco samice jsou nažloutlé. Uprostřed hřbetu je téměř vždy jasný hnědý nebo tmavě šedý klikatý vzor.

Tajná zbraň hadů: Zápach, který vás varuje!

Je fascinující, že hadi někdy prozradí svou přítomnost ještě dříve, než si jich fyzicky všimneme – a to čichem. Podle odborníků na divokou zvěř některé druhy hadů uvolňují charakteristické chemické látky, když jsou ve stresu nebo se cítí ohroženi.

„Hadi, kteří se cítí ohroženi, vydávají nepříjemný, zemitý, lehce shnilý zápach. Jedná se o obranný signál a pochází ze žláz na zadní straně těla,“ vysvětlují experti. V USA byly zdokumentovány situace, kdy hadi, například chřestýši, vydávají zápach podobný okurce. U našich druhů je to však spíše nepříjemný, dusivý zápach, který může připomínat vlhkost, plíseň nebo hnijící rostlinný materiál.

Pokud ucítíte tento neobvyklý, nepříjemný zápach, zejména v prostorách, jako jsou garáže, sklepy, sklady nebo kůlny, je možné, že se poblíž nachází had. Hadi často hledají úkryt mezi kameny, hromadami dřeva, ve starých zdech nebo v prasklinách v základech. Během léta a období sucha mohou také vyhledávat vlhkost a chlad v klimatizovaných místnostech, což z nich dělá nečekané, ale nepříjemné návštěvníky.

Co dělat, když ucítíte hada nebo ho spatříte? Zachovejte klid a jednejte s rozmyslem!

Panika je nejhorší reakcí v případě setkání s hadem. Klíčové je zachovat klid a postupovat systematicky.

Pokud ucítíte neobvyklý, nepříjemný zápach, který by mohl signalizovat přítomnost hada, nebo pokud hada spatříte:

  • Nepokoušejte se hada chytit ani honit sami. Většina kousnutí se stane, když se lidé snaží s hadem manipulovat.
  • Odejděte a pokud možno zavřete místnost, ve které se had nachází. Tím zamezíte jeho dalšímu pohybu po domě.
  • Zavolejte místní služby pro ochranu divoké zvěře, hasiče nebo specialisty na odstraňování divokých zvířat. Tito profesionálové mají zkušenosti a vybavení pro bezpečné a humánní odstranění hada.
  • V případě kousnutí okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Každé kousnutí je třeba brát vážně, i když si nejste jisti, zda byl had jedovatý. Popište lékaři vzhled hada, pokud si ho pamatujete, to může pomoci s léčbou. Udržujte klid, imobilizujte kousnutou končetinu (pokud je to možné) a snažte se ji držet níže než srdce. Nesnažte se jed vysávat nebo řezat ránu.

Pokračování na další straně