„Chlapče, každý muž na mém místě by udělal totéž.“

Byl jsem velmi rád, že jsem potkal svého spasitele a hned jsem ho pozval k sobě domů a nechal jsem cestu do práce. Dědeček byl v rozpacích, ale trval jsem na tom. V rozhovoru s ním vysvitlo, že mu je 63 let a náhodou ho z bytu vyhnaly jeho vlastní nevděčné děti. Sám Valentin Petrovič byl vynikajícím učitelem německého jazyka, ale jakmile přepsal byt na své děti, vyhodili ho.
Nabídl jsem mu pomoc a trval jsem na tom, aby si vzal jeden z pokojů v mém bytě, dokud mu spolu nenajdeme bydlení. Poskytl jsem mu všechno, co potřeboval a opravdu se změnil.

Našel jsi práci jako doučovatel němčiny a začal si pronajímat byt, s Valentinem Petrovičem jsme byli velmi blízcí přátelé až do jeho posledních dnů. Tento milý dědeček se stal skutečným přítelem, který jen potřeboval pomoc, aby vrátil svůj bývalý klidný život…