Kluci se podívali jeden druhému do očí a pochopili, že na celém světě není nikdo dražší a bližší. Když byl ten chlap propuštěn, Natalya ho vzala k sobě domů. Její nejlepší kamarádka byla v šoku, že se Natasha chovala tak frivolně a vzala k sobě domů neznámého chlapa. Lena se snažila domluvit se svým přítelem, protože o jejím hostu nikdo nic nevěděl, co když byl nebezpečný?

Proč by mu lámali hlavu, když to není nějaký bandita? Lena vyjádřila všechny tyto myšlenky a obavy svému příteli. Ale Natasha myslela na něco jiného. Lenin manžel pracoval jako instalatér ve slušné firmě, a tak poprosila kamarádku, zda by nemohla pomoci Olegovi a pomoci mu s prací. Ať si Lenin manžel vezme Olega jako svého asistenta.

I když se Lena pro svého bratra trochu urazila, nedokázala odmítnout pomoc. Oleg tedy začal pracovat v tandemu s Andrey. Zpočátku se jen učil. Bylo evidentní, že nemá schopnosti pracovat s nástrojem. Andrey se mu vysmál, řekl, že jeho ruce rozhodně nejsou stvořené pro nástroje, ale například pro klávesnici počítače nebo pro hru na hudební nástroje. Ale byla by tu touha, ale všechno se dá naučit. 

A Oleg to zkusil. O šest měsíců později začal sám chodit na zavolání, mistrovsky vykonával svou práci bez ohledu na složitost. Andrey pozval Olega, aby s ním šel do hlavního města, protože tam můžete vydělat mnohem víc.

Natasha se samozřejmě bála, nechtěla toho chlapa nechat jít. Ale pochopila, že tam si její milovaný může vydělat slušné peníze. Holčička už nosila pod srdcem miminko, pár se rozhodl ještě před porodem vybrat nějaké peníze. Navíc cesta do hlavního města není dlouhá – doslova za dvě hodiny by byl Oleg vedle ní. 

Dům, ve kterém byli najati, aby vyměnili všechny rozvody, byl prázdný – jeho majitelé odjeli na dovolenou a všechny běžné záležitosti byly svěřeny jejich manažerovi, který musí najmout pracovníky a provést opravy před jejich příjezdem. Dům byl velký a krásný.

Zvláštní, ale z nějakého důvodu se Olega dům zdál bolestně povědomý. Když procházel prostornými pokoji, zaplavily ho jakési nepochopitelné a nepříliš příjemné pocity. Dokonce partnerovi řekl, že prožívá jakési deja vu – jde tedy do kuchyně, a už ví, co tam uvidí. Ve skutečnosti se zdálo, že tu už byl a dům dobře znal. No, ne ve snu, snil všechny tyto detaily!

Andrei v tuto chvíli vůbec nevěnoval pozornost tomu, co mu jeho partner říkal. Otočil hlavu na stranu a jeho pohled ztuhl na fotografii na nočním stolku. Společně se muži přiblížili – na fotografii byl zachycen mladý muž ve smutečním rámu.

A tento muž byl jako dvě kapky vody podobný Olegovi. Andrei zavolal manažerovi a zeptal se, kdo je na fotografii, a nenašel podobnost se svým přítelem? Manažer ohromeně zíral na Olega a kontroloval obličeje instalatéra a muže na fotce.

Pak řekl, že tu nedávno pracoval. S jistotou ale ví, že na fotce je manželka hostitelky, která se ztratila asi před třemi lety. Za městem bylo nalezeno pouze jeho ohořelé auto. V autě ale nikdo nebyl. Hosteska řekla, že její manžel se jmenoval Vadim.

Olegovy oči potemněly. Vzpomínky zaplavily toho chlapíka, jako by vlny moře zaplavily maják uprostřed oceánu. Oleg se stěží postavil na nohy náhlému zjištění pravdy. Řekl pomalu, ale zřetelně – to jsem já! Já jsem Vadim!

Andrey se na svého partnera ohromeně podíval, nevěříc úplně jeho slovům. Ten chlap vykřikl, že si právě na všechno vzpomněl. Tohle byl jeho domov! Zmizel před téměř třemi lety! A ten chlap si vzpomněl proč… 

Před očima se mu znovu mihly obrázky ze vzpomínek. Podzimní déšť tryskal jako kýbl. Šedý, zamračený den ho unavoval. Vadim snil o tom, že se co nejdříve vrátí domů. Tam na něj čekala jeho milovaná žena. V práci byl unavený – dva dny po sobě jezdil jménem svého otce do sousedních měst a uzavíral smlouvy, které byly pro jejich firmu výhodné. Ale žádné peníze na světě nestály za to, strávit chladný večer se svou milovanou u krbu, vychutnat si lahodnou kávu a zabalit se do teplé deky.

Manželka očekávala jeho návrat až následující den. Ale tato nudná jednání už nevydržel, a tak byla poslední schůzka prostě odložena na příště. A spěchal domů a snil o tom, že mile překvapí svou milovanou Olgu. U vchodu do domu jsem zpomalil. Vadim vyšel do lijáku, aby otevřel bránu. Špatně zaparkované auto jeho manželky stálo na zahradní cestě. Vadim psychicky vynadal řidiči, který s autem z nějakého důvodu nezajel do garáže, ale nechal ho mokré v prudkém dešti.

Vadim si slíbil, že zítra lenocha napomene, a spěchal ke vchodu do domu. I z ulice viděl, že světlo svítí až ve druhém patře, v ložnici jeho a jeho manželky. Bylo to tlumené světlo nočního světla, které Olga vždy v noci nechávala svítit. Muž šel přímo do jejich ložnice a snil o tom, že co nejdříve uvidí svou milovanou. Vadim snil o tom, jak probudí svou sladce spící manželku něžným polibkem!

Ale to, co se mu otevřelo před očima, bylo velmi daleko od jeho snů. Ano, jeho žena byla skutečně v posteli. Ale nebyla sama. Vadim vykřikl, načež řekl na adresu své ženy, že je prý pochopitelné, proč je její auto tak ledabyle pohozené uprostřed trávníku! Koneckonců, spěchali, aby se dostali do postele! Vedle jeho ženy ležel v posteli jejich osobní řidič Alexey. V nepřítomnosti Vadima zjevně neztrácel čas. 

Krev zasáhla muže do hlavy. Přispěchal k řidiči a začal ho jeden po druhém bít. Olga křičela, že to není nutné, protože zabije Alexeje! Ale Vadim se už nedokázal ovládat a zastavit. Odstrčil manželku stranou a ona na chvíli zmizela z jeho zorného pole.

Najednou mu něco těžkého spadlo na hlavu a na pár okamžiků omdlel. Když se Vadim pokusil vzpamatovat, situace se radikálně změnila. Poté, co ho Olga praštila do hlavy porcelánovou figurkou, Vadim na jejího milence spadl. 

Alexej ho shodil z postele na podlahu a začal ho bít jako první, což mu přišlo pod ruku. Bohužel pro Vadima to byl poměrně těžký pohár – chlouba majitele domu, ocenění v závodech v synchronizovaném plavání. Nakonec ztratil vědomí a uslyšel hlas své ženy, která ho požádala, aby zkontroloval, zda Vadim dýchá nebo ne…

Pak ještě na několik okamžiků přišel k rozumu, když auto při jízdě na nějakém hrbolu silně zvedlo. Byl odvezen co nejdále od města. Kriminalisté zřejmě usoudili, že muž je již mrtvý, a tak jeho tělo hodili poblíž lesního pásu v naději, že ho v takové divočině ještě dlouho nikdo nenajde.

Ale naštěstí pro Vadima to, co si milenci spletli s hlubokým lesem ve tmě, se ukázalo být jen lesní plantáží. A ráno toho umírajícího našli houbaři. Poté byla přivolána záchranka, která ho okamžitě převezla na jednotku intenzivní péče.

Vadim nechápal, proč byl považován za mrtvého a co se stalo s jeho autem. Později zjistil, že ho milenci odvezli do lesa autem Olgy. Zřejmě mu to zachránilo život. V životě nebyli zločinci, a tak udělali závažnou chybu – nejezdili dvěma auty odděleně, aby později mohli spálit Vadimovo auto a vrátit se do města v SUV Olgy.

Až když jsme vjeli na dvůr, uvědomili jsme si svou chybu – Vadimovo auto stálo v garáži. Na návrat k mrtvole už bylo ale pozdě, protože na ulici už bylo světlo. Pak jednoduše vyjeli ve dvou autech z města, Vadimovo auto odtlačili do příkopu a zapálili a v autě Olgy se vrátili do města.

Vadim se probudil ze vzpomínek. Muž se obrátil na správce s tím, že je skutečným majitelem domu. A manažerovi štědře zaplatí, když bude mlčet jako ryba. Ale nejdřív se zeptal, jestli něco ví nebo slyšel, proč je Vadimův portrét v černém rámu? Byl oficiálně prohlášen za mrtvého?

Manažer odpověděl, že ví pouze to, že Vadimovo auto bylo nalezeno spálené a muž sám nebyl nalezen v žádné z márnic. Strážci zákona rozhodli, že byl zabit, okraden, a aby se zbavili důkazů, upálili ho i s autem. Majitelka policii řekla, že její manžel u sebe často nosil velkou hotovost, a tak se mohl stát terčem lupičů.

Policisté ženě uvěřili, protože její verze byla uvěřitelná. Na místním hřbitově postavila svému manželovi krásný pomník. Na pomníku je dokonce portrét muže a je napsán i sentimentální text, který nelze číst bez slz. Všichni litovali ubohou mladou vdovu. Navíc byla také těhotná.

Vadim zbledl a zeptal se, zda má Olga skutečně dítě? Manažer odpověděl, že pár měsíců po zmizení jejího manžela se jeho ženě narodil chlapec. Muž přinesl fotoalbum a ukázal je Vadimovi. Na fotografii bylo milé usměvavé batole. 

Vadim požádal o vodu. Jen ho po dnešním traumatu a stresu bolela hlava. Koneckonců, ani zdravý člověk, tváří v tvář takovým informacím, nebude schopen zůstat klidný. A Vadim měl po zranění vážné následky. Když byl propuštěn, lékař mu řekl, že pro plnou rehabilitaci je potřeba nákladná léčba. A je žádoucí nechat se léčit v zahraničí. Ale dělat si starosti je pro něj absolutně kontraindikováno!

Vadim pochopil, že do chudáka má daleko. A teď potřebuje sebrat veškerou sílu, aby znovu získal svůj skutečný život. A na co má po právu nárok, je jméno, dům, podnik a možná i syn. Zeptal se vedoucího, kde je dítě. Odpověděl, že za šest měsíců své služby viděl chlapce jen jednou a pak jen krátce.

Ukázalo se, že hostitelka měla dlouhou poporodní depresi z nervozity. Manžel jí velmi chyběl a babička od narození vychovává miminko. A sama hostitelka se nedávno znovu vdala a odjela do Paříže na líbánky. 

Vadim se obrátil na manažera Dmitrije Petroviče s prosbou, aby nikdo nevěděl, že je naživu. Potřebuje čas, protože jde o velmi vážnou věc. Musí vynaložit velké úsilí, aby manželce připravil pořádné překvapení. Po dohodě s manažerem šel Vadim ke svým rodičům, protože si teď vzpomněl na tátu a mámu.

Ale velmi těžce nesli, když jejich syn zmizel. Kolega Andrei celou tu dobu doprovázel Vadima, nedávno ho považoval za úplně jiného člověka. Nenacházel ta správná slova a jen trpělivě čekal, až mu vše řekne sám.

Ale ten chlap jel, aniž by vydal zvuk, pevně svíral volant auta. A pak se obrátil k Andrey se slovy, že teď potřebuje čas, aby si věci dobře promyslel a rozhodl se, jak udělat správnou věc. Vadim řekl, že teď jdou k jeho rodičům a možná bude potřebovat Andreyinu pomoc. Maminka a tatínek se totiž mohou cítit špatně ze všeho, co slyší. 

Když dorazili do domu Vadimových rodičů, požádal svého přítele, aby šel opatrně informovat otce a matku, že jejich syn je naživu. A pak vstoupí sám Vadim. Před setkáním se svými rodiči byl ten chlap velmi znepokojený. A zatímco Andrej zvonil u dveří, nervózně se kousl do rtů.

O hodinu později, po bouřlivém setkání a moři slz, nadávek adresovaných Olze, všichni společně popíjeli horký aromatický čaj na útulné verandě. Máma ho držela za ruku a nechtěla syna pustit. Otec byl velmi odhodlaný a řekl synovi, že Olgu nikdy neměli rádi a on o tom věděl. 

Od prvního dne se snažili přesvědčit svého syna, aby se s touto dívkou nemazal. Ale byl jako v mlze a neposlouchal hlas rozumu. Ale málem zabila Vadima a pak všechny oklamala a vylíčila se jako nešťastná, truchlící malá manželka. Přišla k rodičům, vzlykala, rvala si vlasy. A pak také oznámila, že je těhotná.

Přesvědčila je, že ačkoliv je jejich milovaný syn pryč, budou mít nyní vnuka. Nešťastní rodiče Olze uvěřili, spěchali s ní jako s křišťálovou vázou. Domluvená na nejlepší klinice, zakoupená vše nejlepší pro dítě, vzala ji k odpočinku. A pak jí také odepsali část obchodu.

Před měsícem oznámila svůj záměr vdát se. Staříci byli za svého vnuka tak vděční, že ani neodporovali jejím přáním. Ano, teprve nyní se objevily pochybnosti, že je chlapec jejich vlastní. Vadim se zeptal, kde je nyní Olga a kdo se stal jejím manželem. Ukázalo se, že si vzala stejného šmejda, který u nich pracoval jako řidič. A teď si odjeli odpočinout do Paříže za Vadimovy peníze.

Bylo děsivé dívat se na Vadimova otce. Byl připraven zabít vlastní rukou bývalou snachu a jejího komplice. Vadim otce uklidnil a požádal ho, aby zůstal v klidu, aby nebyly žádné problémy se srdcem.

Nyní bylo nutné jednat opatrně, abychom velkou rybu z háčku nevyplašili. Později Vadim svým rodičům řekl, že je nyní šťastný, protože žije s nejlaskavější a nejstarostlivější dívkou na světě, která od něj čeká dítě. Vyprávěl, jak se o něj Natasha starala, když byl v kómatu. Slíbil, že své vyvolené seznámí své rodiče. 

Pak se muži vrátili ke svým spřízněným duším. Lena a Natasha byly docela překvapené, že se vrátily v předstihu. Všichni se divili, co se tam v hlavním městě stalo. To, co slyšeli od Vadima a Andrey, se jim prostě nevešlo do hlavy.

Během následujících tří dnů musel tvrdě pracovat na vyřešení aktuálních problémů. Celou tu dobu čekal na příjezd své bývalé manželky z Francie. Vše bylo připraveno na návrat sladkého páru. Policisté je potkali na letišti. Důkazy byly nevyvratitelné a Olga se musela ke všemu přiznat. Ukázalo se, že dítě je od řidiče – potvrdil to test DNA!

Pro chlapce se prakticky nic nezměnilo. Ostatně od narození ho vychovávala babička, zatímco kukaččí matka si zařídila osobní život a teď byla ve vězení. Vadim slíbil šokované matce Olgy, že ji a dítě nenechá bez finanční podpory. 

Vadim získal zpět své podnikání, peníze a své vlastní jméno. A před narozením své dcery Natashy už stihl podstoupit první rehabilitační kurz. S celou přátelskou společností odvezli z nemocnice jeho milovanou ženu a dceru. Šťastní prarodiče nepustili vytouženou vnučku z ruky. Co víc si můžete přát? Jde o mého syna !

Zdroj:mediasole.ru