V poslední době jsme zaznamenali dramatický nárůst neurologických onemocnění, které se spojují s hliníkovou toxicitou.

Problém u hliníku je, že mozkově-krevní bariéra ho nedokáže zastavit před pronikáním do šedé mozkové kůry. Následně tam hliník zůstává a akumuluje se, přičemž mozkové buňky nemají schopnost rychlé obnovy.

Apoptóza je proces přirozené buněčné smrti a jejího následného nahrazení novou zdravou buňkou. Je typickou pro zdravé tkáně, nikoli však rakovinné nádory.

Jelikož u rakovinných buněk k apoptóze nedochází, začnou se shlukovat do nádorů.

Dělají to, dokud se v nich buď neobnoví apoptóza, nebo dokud nejsou usmrceny imunitním systémem či jinými látkami – ať už přírodními nebo chemoterapií.

Co způsobuje hliník v pomalu se obnovujících buňkách

Hliník se postupně akumuluje v tkáních s pomalou obnovou a sníženou mírou apoptózy jako jsou kostní tkáně, srdce či mozek, až se dosáhne jeho toxická úroveň.

A právě v případech, kdy se akumuluje v mozku a nervovém systému, dochází k celé řadě vážných chronických onemocnění.

Mezi nejčastější z nich patří Alzheimerova a Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, chronická únava a další degenerativní a autoimunitní onemocnění nervové soustavy.

Do této skupiny chorob řadíme i autistické spektrum onemocnění od mírných poruch učení až po plně rozvinutý autismus.

Kde všude se nachází hliník

O hliník v našem životním prostředí není žádná nouze.

Nachází se v kuchyňském nádobí, nádobách a lahvích na nápoje, alobalu, cigaretovém kouři, kosmetice, antiperspirantech, krémech na opalování, antacidech a nejednou i ve vzduchu, který dýcháme.

Hliník se také nachází ve všech vakcínách. Vstřikování hliníku přímo do těla tak obchází všechny tělesné bariéry, čímž je mu znemožněno se vyplavit ven z těla přirozeným způsobem.

Po očkování se dostává přímo do krve a v ní pak putuje do mozku, srdce a kostí, kde se usadí.

Podle Dr. Chrise Exleya, PhD, žijeme dnes v době hliníku. Mnozí skeptici rádi tvrdí, že hliník je nejčastěji se vyskytující prvek na planetě a tudíž musí být neškodný.

Dr. Exley s tím nesouhlasí. Výzkumu hliníkové toxicity se věnoval přes dvě desetiletí svého života a období od počátku 20. století až po současnost nazývá „Věkem hliníku“.

Dříve se hliník nacházel pouze v útrobách země a byl jedním z mála minerálů, který se netěží. Důvodem byla technologická náročnost jeho extrakce. Kdysi byl kvůli tomu doslova dražší než zlato.

Až pozdější rozvoj technologií umožnil jeho levnou výrobu ve velkém množství.

článek pokračuje na další stránce…