1. B – tip. Tip je rada nebo doporučení. Typ označuje druh, podobu či skupinu, například typ auta nebo typ člověka.
2. B – standardní. Píše se podle slova standard. Varianta standartní je častý, ale chybný zápis.
3. C – výjimku. Správně je výjimka, tedy něco, co se vymyká pravidlu. Slovo se píše s tvrdým y po v.
4. A – zhlédli. Film, pořad nebo představení zhlédneme. Sloveso shlédnout se používá ve významu podívat se dolů, například shlédnout z rozhledny do údolí.
5. B – holt. Znamená zkrátka nebo nedá se nic dělat. Hold je výraz úcty, například vzdát někomu hold.
6. B – mně. Pomoci si můžete otázkou: Mluvili o kom, o čem? O mně. Tvar mě patří například do věty Viděli mě.
7. A – umýt. Mýt znamená čistit vodou. Mít vyjadřuje vlastnictví nebo přítomnost, například mít čas.
8. B – s sebou. Ustálené spojení znamená vzít něco při odchodu. Samotné sebou najdete v jiných větách, například Trhl sebou.
9. C – byste. Podmiňovací způsob se píše dohromady: abyste, kdybyste, byste. Tvar by jste je nesprávný.
10. B – typ člověka. Typ označuje druh nebo charakteristickou skupinu. Tip je rada či doporučení. V první větě by proto správně bylo teplý typ oblečení? Ne – přirozenější je druh oblečení; třetí možnost má být tip na postavu. Jediná správná věta je tedy B.
Jak jste dopadli?
- 9–10 správně: Čeština vás jen tak nezaskočí.
- 6–8 správně: Velmi dobrý výsledek, pár chytáků vás ale dostalo.
- 3–5 správně: Některá slova stojí za malé oprášení.
- 0–2 správně: Nevadí – právě tyto dvojice se pletou opravdu často.
Největší past bývá v tom, že chybná varianta zní úplně přirozeně. Proto se vyplatí nespoléhat jen na sluch a u podobných slov si ověřit význam i správný tvar.