Emilyin učitel potvrdil otcovy obavy a on si myslel, že bude nejlepší uskutečnit jeho plán co nejdříve. Další den se Carl schoval v křoví před školním dvorem. Emily stála sama v zahradě. Vypadala nervózně. Budu hned za ní, jestli odtud uteče,“ pomyslel si Carl. Tato myšlenka však Carla rozptýlila, protože jeho dcera byla v mrknutí oka mimo dohled.

Holčička byla překvapivě rychlá, běhala z jedné ulice do druhé. Carl měl problém s ní udržet krok. Po 15 minutách klikaté trasy byli Emily a Carl tiše a těsně za ní pryč z ulic města.

Jeho dcera se na chvíli zastavila u vchodu do obrovského lesa. Podezíravě se rozhlédla a pak zmizela mezi stromy.

Když Carl dorazil na okraj lesa, Emily už byla mimo dohled. 

Měli svůj vlastní dům na konci velkého lesa. 5 hektarů půdy, na kterých Carl žil se svou rodinou, patřilo jeho rodině téměř 100 let.

Kromě jejich vlastního byl na pozemku ještě jeden dům, ale 50 let v něm nikdo nebydlel. Dům patřil jeho dědovi a babičce a nyní stojí opuštěný. Ale výlet malé holčičky z nějakého důvodu skončil v tomto domě. Proč sem přišla? Emily se pomalu blížila ke staré budově. V pravé ruce držela velkou igelitovou tašku, ve které bylo zjevně něco těžkého. „Co tady dělá, proč mi lže o tom, že sem přišla?“ pomyslel si Carl. Když se ale blížil k domu, měl o ni strach o život. Někdo čekal na balkóně

Carl se schoval za domem, aby viděl, co jeho dcera dělá. Nemusel čekat dlouho, protože po pár minutách byla Emily u dveří. Dívka bouchla pěstí do dveří a pak záhadná osoba na balkóně zmizela. Dveře se otevřely a vešla Emily. „Kdo je ta tajemná osoba, co dělá doma, a co je důležitější… co chce od Emily!“

Carl nevěděl, jak rychle zasáhnout. S klíči od staré budovy v ruce otevřel zadní dveře co nejtišeji. Pomalu vešel dovnitř a brzy uslyšel, jak jeho dcera mluví s touto záhadnou osobou. Byl to ženský hlas. Carl se opřel o zárubeň dveří mimo místnost a snažil se zjistit, co se děje uvnitř. Bylo tam plno. Slyšel mnoho dalších kroků, nejen kroků své dcery a této podivné ženy. Pak Emily náhle otevřela dveře!

Pokoj nebyl tak prázdný, jak ho před lety opustili jeho dědeček s babičkou. Ne, teď tam bydlela rodina a hned za rohem stála žena, kterou hledal! „CO TU DĚLÁŠ?!“ Žena byla omráčená, pokusila se rychle utéct, ale Carl ji dokázal zastavit. „Teď mi řekneš, co tady děláš a proč se tajně vídáš s mou dcerou každý den!“

Vyděšená žena se rozplakala a posadila se zpět na židli. Zhluboka se nadechla a začala Carlovi vyprávět svůj smutný příběh. „Kdybych to věděl předem, okamžitě bych zasáhl…“ Carl později řekl tisku. Příběh ženy byl tak ubohý, že Carl nedokázal zadržet slzy.

Žena byla docela stará a řekla, že pochází ze Sýrie. Ona, její dcera a dva synové uprchli z neklidné oblasti a ocitli se v uprchlickém táboře. Podmínky byly hrozné, a tak musela vyhledat pomoc. „Rozhodl jsem se vyjít na ulici a požádat o pomoc. Kdo ví, třeba by se našel někdo dobrý, kdo by nám pomohl.“ Celé dny chodila po ulicích a doufala, že jí někdo podá pomocnou ruku, ale nikdo jí nepomohl. Pak potkala malou Emily.

„Moje rodina je pro mě vším a snažím se jim dát ze všeho to nejlepší.“ Stará žena se snažila uživit sebe i celou svou rodinu, ale brzy jí došly peníze. Dokud nepotkala Emily. Emily jí řekla o domě na jejich pozemku a o tom, že tam mohou bezpečně žít. „Bydlím tady asi měsíc,“ vysvětlila žena. “ Došlo nám ale jídlo, protože jsem se o něj musela podělit s dcerou a vnoučaty. Naštěstí se milá Emily rozhodla, že nám pomůže.“

Emily denně navštěvovala starou ženu a její rodinu. Hrála s dětmi hry a ptala se rodiny, jak se mají. Když jí ale jídlo začalo docházet, holčička nemohla nic dělat. Každý den si vzala z domu tolik jídla, kolik jen mohla, a odnesla ho rodině staré ženy. „Ne moc, ale dost na přežití,“ vysvětlila stará žena.

Když Carl slyšel tento srdceryvný příběh, propukl v pláč! Okamžitě běžel domů, aby si promluvil s dcerou. Emily seděla na dvorku, když se vrátila domů. Carl běžel ke své dceři a objal ji pevněji, než ji kdy objal. Řekl jí, že ji sledoval a dozvěděl se vše o rodině staré ženy.

A když Carl vyprávěl příběh své ženě, Emilyina rodina udělala něco tak neuvěřitelného! Rodina se rozhodla pomoci staré ženě jménem Alma a její rodině. Alma by mohla bydlet ve starém domě zdarma a rodina by každý den dostávala dostatek jídla pro ni, její dceru a její vnoučata.

Prostřednictvím fundraisingové kampaně se jim podařilo vybrat dostatek peněz na to, aby dům oficiálně proměnili v útulek pro sociálně slabé. Mezitím se Emily a její rodina spolu s Almou starají o asi 20 lidí. Pět z nich má dokonce vlastní firmu a domov. To vše se stalo kvůli laskavosti v srdci malé dívky.