„Doufám, že brzy zemřeš,“
řekla nešťastná matka svému synovi, která ho měla už deset let za mrtvého. Martin však všechny podněty z venku registroval …
Slyšel každé slovo, a když se o dva roky později probral z kómatu, vše si pamatoval.
„Moje matka se na mě dívala a její oči se zalily slzami. Přál jsem si jí alespoň něco říct, přál jsem si, abych mohl uniknout z těla, které mi způsobovalo tolik bolesti. Ale ona mi řekla: „Musíš zemřít. „A pomalu, s důrazem na každé slovo to opakovala znovu a znovu:“ musíš zemřít, musíš zemřít. „
Martin Pistorius v té době opravdu zemřít chtěl. Ale jedna věc ho držela stále při životě. Ani jeho nejbližší netušili, že slyší a vidí. Že žije jen ve virtuální kómatu a vnímá svět kolem sebe. Že přemýšlí jako za starých časů. Přál si aspoň pohnout očima, aby tak dal matce vědět, aby mu neříkala takové věci. Co se ale s Martinem stalo? Na vině prý byla těžká forma meningitidy, která často lidi i zabíjí. Martin nezemřel, ale všichni kolem něj si mysleli, že jeho tělo je jen ve vegetativním stavu a tedy, že jeho mozek nefunguje. Do kómatu upadl v 12 letech. Za tu dobu už nikdo nedoufal, že by se Martinův stav mohl zlepšit. Přišel však okamžik, který vrátil chuť do života celé rodině a také samotnému Martinovi. Podívejte na to!
Pokračování na další straně