Vědecké studie pravidelně potvrzují blahodárné účinky jógy. Jaké jsou ty nejznámější a v čem jóga přečnívá ostatní cvičení?
„Existuje celá řada odborných studií, které potvrzují blahodárné účinky jógy na naše zdraví, včetně pozitivního vlivu na hladinu hormonů v těle, regeneraci organismu a celkové zlepšení kvality našich životů. Jóga má pozitivní vliv nejenom na míru stresu a psychické pohody, ale pomáhá i v mnohých oblastech fyzického zdraví,“ tvrdí zakladatelka center zdravého životního stylu Domu Jógy Věra Vojtěchová.
Slovo jóga má původ v sanskrtském výrazu „yuji“, který se překládá buď jako jednota, propojení nebo jho. Tato starověká praktika má propojovat tělo a mysl v jedno, a tím prospívat tělesnému zdraví. Vedle provádění ásan se zaměřuje také na dechová cvičení a meditaci, což vše společně podporuje relaxaci a snižuje negativní vliv stresu.
Její slova potvrzuje i fyzioterapeutka Mgr. Eva Juráková z Lékařského domu Praha 7:
„Pokud se jóga praktikuje správně, k čemuž zejména v začátcích praxe napomůže dohled odborného instruktora, může nám pomoci s řadou obtíží v oblasti pohybového aparátu, ulevit od bolesti zad, korigovat držení těla a přinést mnoho dalších benefitů jak na tělesné, tak duševní úrovni.“
A jaké zdravotní benefity jógy prokázala věda?
Snížení rizika kardiovaskulárních potíží
O pozitivních účincích jógy na kardiovaskulární systém hovořily první odborné výzkumy již v roce 1975. Studie publikovaná v časopise The Lancet prokázala, že pro snižování vysokého krevního tlaku u osob s hypertenzí je praktikování jógy účinnějším prostředkem než pouhá relaxace.
Není to však jediná vědecká práce, která se zaměřovala na vztah mezi jógou a zdravím srdce a cév, většina z nich však připisuje její benefity právě průběžnému snižování vysokého tlaku, který může být příčinou vzniku pozdějších komplikací, jako je infarkt či mrtvice.
Jak tvrdí Věra Vojtěchová, jiná zkoumání naznačují, že zahrnutí jógy do zdravého životního stylu může zpomalit postup a redukovat negativní vliv kardiovaskulárních chorob.
Společně s úpravou jídelníčku a dalšími změnami životního stylu může dojít dokonce i ke snížení hladiny „škodlivého“ LDL cholesterolu, jenž je dalším neoddiskutovatelným faktorem při progresi nemocí srdce.
Méně stresu
To, že praktikování jógy, zejména jejích méně fyzicky náročných stylů, podporuje relaxaci, je logické. Méně zjevné je to, jakým mechanismem působí.
Podle některých studií dokáže snižovat produkci hlavního stresového hormonu kortizolu, který negativně ovlivňuje hladinu neurotransmiteru serotoninu, tzv. hormonu štěstí. „Zejména v kombinaci s dalšími protistresovými metodami, jako je meditace, je to pro dnešní přepracovanou dobu ideální metoda, jak se psychického tlaku zbavit,“ popisuje Věra Vojtěchová.
Cvičení jógy může kromě toho pomoci vypořádat se s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi. Mechanismy, jakými toho jóga dokáže docílit, zatím věda zcela neobjasnila, roli pravděpodobně bude hrát uvědomění si sebe v danou chvíli a pocity vnitřního klidu, které od úzkostí mají potenciál ulevit.
Lepší dýchání i fyzička
Věra Vojtěchová nastiňuje, že jóga snad ani není primárně o provádění jógových pozic, ale především o dýchání. Hluboké jógové dýchání – tzv. pránájáma je dokonce jedním ze směrů jógy.
Stojí na usměrňování vlastního dechu a jeho maximálním prožívání. I při běžném praktikování je nicméně základem se na dech soustředit a podřizovat mu provádění pozic ásan. Díky této cílené práci s dechem pak může jóga zlepšit vitální kapacitu plic. Jedná se o maximální množství vzduchu, který jsme schopni vydechnout, když se nadechneme.
„Z této informace mohou těžit zejména osoby s onemocněním srdce či plic- například astmatem, dobrá zpráva je to ovšem pro všechny, kteří si chtějí skrze jógovou praxi uchovat své zdraví,“ vysvětluje Eva Juráková. Lepší dýchání se pak pojí s větší vytrvalostí a výkonem.
Cvičení jógy zlepšuje také flexibilitu, a díky posílení nejen vnějšího, ale i vnitřního svalstva a hlubokého stabilizačního systému dodává naší tělesné schránce rovnováhu.
To se hodí nejen sportovcům, kteří bývají často příliš jednostranně zaměření nebo v důsledku silného posilování „zkrácení“, ale i normálním lidem, u nichž tak může jóga pomoci ulevit například od chronických bolestí zad či páteře daných každodenním stereotypem nebo nesprávným držením těla.
Kvalitnější spánek
Jóga může podle některých studií pomoci také v ohledu spánku. Konkrétně zvyšuje jeho kvalitu a dodává energii po ranním probuzení. Její praktikování podle odborníků pozitivně ovlivňuje produkci spánkového hormonu melatoninu, čímž pozitivně ovlivňuje náš spánkový cyklus.